Protože chceme dělat webové hry a tohle vypadalo jako dobrý nápad. Dobře, to je asi příliš stručná odpověď. Pojďme se na to podívat trochu blíž.
Nápad původně vznikl už před lety, kdy po boomu her na sociálních sítích přišel jejich pád. Během boomu bylo možné, aby hry na Facebooku dávaly na zeď hráčů příspěvky s odkazem, jejichž prostřednictvím hráči získávali od přátel různé výhody ve hře. Lidé si zkrátka vzájemně pomáhali. Na druhou stranu, když se člověk podíval na zeď někoho, kdo zrovna hraje FarmVille, viděl místo událostí ze života toho člověka stovku žádostí o pomoc s okopáváním řepy. To je u sociální sítě, jejíž cílem je udržet vás v kontaktu s přáteli, trochu problém.
Facebook časem postování na zeď omezil, stejně jako omezil spoustu dalších věcí a hry odsunul na vedlejší kolej. Fakticky se odstranil ten sociální aspekt – tedy zapojení lidí, se kterými se znáte.
Tyto kroky dávají smysl v kontextu Facebooku. Facebook nikdy neměl sloužit k tomu, že na něm hrajete hry. Vaše kamarády, co hry nehrají, nebo prostě nechtějí pořád dokola okopávat řepu budou ty záplavy příspěvků z her jenom otravovat. Jenže, co kdyby to nebyl Facebook ale sociální síť zaměřená právě na hry?
WebGame.land je pokusem takovou síť vytvořit. Tady nejsou recepty na bábovku, selfíčka se svačinou nebo odkazy na zprávy. Tady jsou hry, kde si můžete vzájemně pomáhat s přáteli a dělit se s nimi o své úspěchy. Když s tebou přátelé hrají, bude je to nejspíš i zajímat.
Jelikož plánujeme vytvořit více her, jejich zastřešení pod WebGame.land skýtá i řadu dalších výhod. V první řadě, hráči se nemusejí přihlašovat do každé hry zvlášť, máme jednotné přihlášení. Pokud se rozhodneš nakoupit si nějaké body, ale hra tě přestane bavit, máš možnost je spotřebovat v jiné hře.
Jsou tu samozřejmě i výhody pro nás. Stačí nám jedna platební brána, díky společnému přihlašování a jedné registraci nemusíme tyhle věci udržovat pro každou hru zvlášť a tak podobně.